|
|
Paleoenvironmentální rekonstrukce mladšího dryasu na základě subfosilních perlooček
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
4 ABSTRAKT Paleoenvironmentální rekonstrukce jsou pro pochopení dlouhodobých změn životního prostředí klíčová. Pomocí zástupných dat (proxy) obsažených v odebraném sedimentárním profilu lze zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Indikátory s vysokým potenciálem pro interpretaci environmentálních faktorů jsou subfosilní perloočky (Cladocera), které hrají v jezerních ekosystémech důležitou ekologickou roli. Jejich subfosilní zbytky deponované v sedimentu, mohou velmi dobře odrážet environmentální změny daného ekosystému. Cílem práce v rámci paleoenvironmentálního výzkumu sedimentárního profilu z Černého jezera bylo rekonstruovat průběh klimatických změn v období pozdního glaciálu a raného holocénu. Na základě geochemických a biologických zástupných dat byl odhalen průběh mladšího dryasu (YD), který v rámci střední Evropy zatím nebyl dostatečně popsán. Území České republiky se nachází na rozhraní oceánského a kontinentálního klimatu, výsledky naznačují, že vývoj YD odpovídal klimatickému průběhu v západní Evropě. Kvalitativní P/L model, geochemická odezva, pylová analýza vlhkomilné a suchomilné vegetace a intenzita požárů prokázala, že první půlka YD se jevila vlhčí a druhá sušší. Uprostřed YD byl pozorovaný zajímavý výkyv, který si vysvětlujeme...
|
|
|
Paleoenvironmentální rekonstrukce mladšího dryasu na základě subfosilních perlooček
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
4 ABSTRAKT Paleoenvironmentální rekonstrukce jsou pro pochopení dlouhodobých změn životního prostředí klíčová. Pomocí zástupných dat (proxy) obsažených v odebraném sedimentárním profilu lze zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Indikátory s vysokým potenciálem pro interpretaci environmentálních faktorů jsou subfosilní perloočky (Cladocera), které hrají v jezerních ekosystémech důležitou ekologickou roli. Jejich subfosilní zbytky deponované v sedimentu, mohou velmi dobře odrážet environmentální změny daného ekosystému. Cílem práce v rámci paleoenvironmentálního výzkumu sedimentárního profilu z Černého jezera bylo rekonstruovat průběh klimatických změn v období pozdního glaciálu a raného holocénu. Na základě geochemických a biologických zástupných dat byl odhalen průběh mladšího dryasu (YD), který v rámci střední Evropy zatím nebyl dostatečně popsán. Území České republiky se nachází na rozhraní oceánského a kontinentálního klimatu, výsledky naznačují, že vývoj YD odpovídal klimatickému průběhu v západní Evropě. Kvalitativní P/L model, geochemická odezva, pylová analýza vlhkomilné a suchomilné vegetace a intenzita požárů prokázala, že první půlka YD se jevila vlhčí a druhá sušší. Uprostřed YD byl pozorovaný zajímavý výkyv, který si vysvětlujeme...
|
|
|
Paleoenvironmentální rekonstrukce mladšího dryasu na základě fosilních pakomárů
Skurčáková, Anežka ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Bitušík, Peter (oponent)
Závěrečný stadiál poslední doby ledové - mladší dryas (12 650 - 11 500 cal yr BP) - je ze sedimentů evropských jezer relativně dobře popsaný, ve střední Evropě však studie, které by se zabývaly jeho průběhem, zcela chybí. Cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem tento stadiál probíhal ve střední Evropě, a to na základě sedimentového profilu z Černého jezera na Šumavě. Ke klimatické rekonstrukci byly využity subfosilní zbytky pakomárů, pomocí kterých lze s využitím švýcarsko-norského modelu zrekonstruovat původní průměrnou červencovou teplotu. Provedena byla také geochemická analýza, která určila intenzitu eroze, úživnost jezera a jeho zdroje organických látek. Pro doplnění informací o povodí byla využita také pylová analýza. V sedimentu byly identifikovány tyto klimatické výkyvy: starší dryas (13 583 - 13 394 cal yr BP), Alleröd (13 394 - 12 383 cal yr BP), mladší dryas (12 383 - 11 394 cal yr BP) a raný holocén (11 394 - 11 138 cal yr BP). Nepodařilo se signifikantně prokázat přítomnost dvou fází mladšího dryasu, nicméně interpretace izotopického signálu naznačuje, že první polovina této chladné oscilace mohla být sušší. Rekonstruované teploty se pohybovaly v rozmezí od 8,30 až 10,31 řC. Průměrné hodnoty pro období staršího dryasu byly 8,92 řC, Allerödu 9,61 řC, mladšího dryasu 9,17 řC a...
|
|
|
Vývoj pleistocénního zalednění české části Šumavy (Případová studie z okolí Černého a Čertova jezera)
Vočadlová, Klára ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Minár, Jozef (oponent)
Předkládaná studie prezentuje nová fakta o paleoenvironmentálním vývoji severní části Šumavy (okolí karů Černého a Čertova jezera) v období pleistocénního zalednění a v raném holocénu. Hlavními cíli práce je charakterizovat tvary vzniklé působením zalednění na reliéf Šumavy a zjistit, jaké jsou mezi nimi rozdíly; určit, jaké podmínky hrály roli při vzniku zalednění na Šumavě a jakým způsobem ovlivnily výsledné zalednění; na základě proxy dat popsat, jak vypadalo přírodní prostředí v okolí Černého jezera v období deglaciace a v raném holcénu. Práce vychází z vlastních originálních dat získaných geomorfologickým mapováním, morfometrickými analýzami a analýzami proxy dat z vrtu v bočních morénách Černého jezera. Pomocí morfometrických a morfologických charakteristik karů české i bavorské strany Šumavy a jejich porovnáním s ostatními kary Českého masivu, popř. i jiných oblastí světa, byly definovány společné znaky šumavských karů a určena jejich variabilita. Na základě vyhodnocení tvarů karových stěn bylo určeno přehloubení karů, přičemž se ukázalo, že se ve stupni přehloubení karů na Šumavě a ve Vysokých Sudetech odráží odlišná intenzita pleistocénního zalednění obou pohoří. Vznik a charakter zalednění na Šumavě byl ovlivněn kombinací řady faktorů, z nichž však žádný výrazně nedominoval. Na základě...
|
host ::
RSS.